9 tipů jak vybrat víno jako dárek

Příspěvky k tématu víno jako dárek jsou obvyklé spíše před Vánoci, mě k tomu dnešnímu inspirovala kolegyně v práci. Byla pozvána na zahradní party a nebyla si jistá dárkem, a tak s myšlenkou “vínem nic nezkazíš” vyrazila za mnou s prosbou o radu.

1. Nechte si čas na přípravu
Existuje bezpočet webových stránek a blogů, které vám mohou pomoct se v nabídce vína zorientovat. Přípravu určitě nepodceňte, obzvlášť pokud je obdarovaný milovníkem vína stojí za to s předstihem zjistit, kterou má oblíbenou odrůdu nebo region a jaká lahev by vhodně doplnila jeho sbírku lahví ve sklepě.

2. Nebojte se požádat o radu
Pokud máte možnost, volte nákup ve specializovaném obchodě – obsluha by vám měla být schopna poradit na základě pár informací o obdarovaném. Minimálně byste měli vědět, zda preferuje vína bílá nebo červená a zda má raději suchá nebo ta se zbytkovým cukrem.

3. Buďte osobní
Ukažte obdarovanému, že jste na něj při výběru dárku mysleli a dejte mu vědět, proč zvítězila právě daná lahev. Může to být připomínka jeho poslední dovolené (i malá návnada na tu příští) nebo odkaz na nějaký společný zážitek. Možná jste objevili zajímavou alternativu jeho preferované odrůdy – ať už je to jakkoli, podělte se s ním o váš záměr. dárek tak v možné záplavě anonymních lahví dostane daleko osobnější rozměr.

4. Nenechte se zlákat vínem “v akci”
Nenechte se zlákat nabídkou supermarketových vín “v akci”, ledaže by šlo o nějakou specialitu, kterou jste si předem vyhlédli a teď máte jen možnost ji pořídit výhodněji. Pokud se vyloženě nejedná o uvedení nového výrobku na trh, mívají tyto akce většinou za cíl podpořit prodej určitého artiklu s cílem uvolnit místo pro jiný. Navíc pokud je obdarovaný z okolí, patrně bude o akci vědět.

5. Nekupujte podle ceny ani vzhledu
Vhodná lahev nemusí mít ani nejoriginálnější etiketu (ledaže by obdarovaný byl excentrický umělec) ani být drahá. Pokud nechcete přinést osvědčenou klasiku, sáhněte po méně známé odrůdě nebo regionu. Významnou roli může naopak hrát původ a zpracování hroznů (například u preference lokálních odrůd, bio hroznů nebo vína pro vegany).

6. Pomozte si jídlem
Možná nevíte, co obdarovaný rád pije, ale co rád jí, případně vaří – zkuste se inspirovat a darovat mu víno, které se hodí k jeho oblíbenému jídlu. Vyhráno máte, pokud preferuje italskou kuchyni – ne nadarmo se říká, že fenomén “vína k jídlu” vynalezli právě Italové. Vděčnou volbou bývají také třeba dezertní nebo fortifikovaná vína – zde ale určitě před nákupem využijte rady odborníka. Víno můžete vhodným dezertem také rovnou doplnit (například italské Cantucci a Vin Santo)

7. Možná raději přece jen něco “tvrdšího”?
Pokud si nejste jisti, zda obdarovaný víno vůbec pije, zkuste raději popřemýšlet o kvalitním destilátu. Přestože i tady je nabídka pestrá, je daleko větší šance se trefit do nějaké “klasiky” nebo se inspirovat současným trendem. V mém okolí právě “jede” sada pro Aperol Spritz (Aperol, Prosecco, soda, pomeranč).

8. Pro váhavé…
Pokud se v záplavě značek a odrůd cítíte naprosto ztraceni, zkuste zvážit variantu doplňků k vínu – oblíbené bývají zátky na šumivé víno, chladicí obaly nebo vývrtka. Potěší jistě i odborná kniha nebo předplatné časopisu o vínu; vyšší level je pak dárek v podobě poukazu na ochutnávku nebo tematický kurz.

Jak řeším já
Pro „holčičí“ akce je mou sázkou na jistotu Prosecco – když hostitelku neznám, volím univerzální ovocnější variantu, v opačném případě některý ze speciálních kousků (jako třeba nefiltrované col fondo nebo minerální lehce slanou variantu). Jinak z bílých vín nejčastěji volím rakouské Veltlínské zelené nebo Ryzlink vlašský z Moravy. V červených vínech patří k mým favoritům Frankovka z rakouského Burgenlandu nebo jihomoravských Kounic, ráda také sáhnu po Rulandském modrém z Čech.

-luc-

Průvodce vinařskými regiony – Španělsko (II. část)

Dnes ještě chvíli zůstaneme ve Španělsku. Projděme se virtuální pyramidou kvalitativních úrovní vín pěkně směrem odspoda nahoru. Základ pyramidy tvoří kategorie Vino pro vína bez CHZO1/CHOP2, dříve se nazývala Vino de Mesa – stolní víno. Jsou to vína vyráběná z neklasifikovaných vinic či hroznů. Pro první díl článku o Španělsku klikněte zde.

Dalším stupněm je kategorie Vino de la Tierra (VdlT). Víno pro VdlT musí pocházet z jedné vybrané oblasti, je to víno s CHZO1 – obdoba našeho zemského vína.

Na nejvyšším stupni pyramidy jsou vína s chráněným označením původu (CHOP2), ve Španělsku značená DOP (Denominación de Origen Protegida). Sem patří, postupujeme-li stále odspoda nahoru, kategorie DO (Denominación de Origen) a kategorie DOCa (Denominación de Origen Calificada) – tato kategorie je ekvivalentem např. italského označení DOCG. Pro to, aby se bylo možné posunout z kategorie DO do kategorie DOCa, je podmínkou být oprávněn používat klasifikaci DO alespoň 10 let. Označení DO i DOCa s sebou nesou přísnější kritéria na pěstování hroznů, na způsob vinifikace i na kvalitu vína. Dosud existují pouze dvě oblasti oprávněné používat klasifikaci DOCa, jsou to Rioja a Priorat. Vinos de Pago (VP) jsou pak na samotné špičce pyramidy. VP mohou nést vína z kvalifikovaných vinařství, s vinicemi se specifickým mikroklima, jež pro výrobu vín používají pouze vlastních hroznů.

Každá DO má svůj administrativní úřad – Consejo Regulador, který chrání zájmy svého regionu a dohlíží na plnění kritérií. Vinařství, která mají zájem prodávat svá vína pod označením daného DO nebo DOCa postoupí svá vína k laboratorním zkouškám a senzorickému hodnocení. Následně se vína, kterým byla kategorie DO nebo DOCa přiřazena, označí nálepkou regionálního Consejo regulador.

Jak dekódovat nápisy Crianza, Reserva a Gran Reserva? Z nápisu poznáme, jak víno dlouho vyzrávalo. Doba zrání je odlišná pro vína červená a bílá a liší se i region od regionu. Některá vinařství však nechávají vyzrávat svá vína mnohem déle.

  • Červená vína s označením Crianza vyzrávají minimálně 2 roky, z čehož alespoň 6 měsíců na sudu. Bílá vína s označením Crianza vyzrávají minimálně 1 rok, z čehož alespoň 6 měsíců na sudu. Oblasti Rioja, Navarra a Ribera del Duero mají přísnější pravidla pro červená vína, která nechávají vyzrávat též minimálně 2 roky, ale na sudu je nechávají o 6 měsíců déle než stanoví základní pravidla, tj. minimálně 1 rok.
  • Označení Reserva  je pro všechny regiony stejné. Toto označení nesou červená vína, která zrála alespoň 3 roky, z čehož minimálně 12 měsíců na sudu. Reserva u vín bílých musí vyzrávat alespoň 2 roky, z čehož minimálně 6 měsíců na sudu. Reserva Cava musí vyzrávat minimálně 15 měsíců na kalech.
  • Červená vína Gran Reserva vyzrávají minimálně 5 let, z čehož alespoň 18 měsíců na sudu. Bílá vína vyzrávají minimálně 4 roky, z čehož minimálně 6 měsíců na sudu. Cava musí vyzrávat alespoň 30 měsíců na kalech, aby mohla nést označení Cava Gran Reserva. Oblasti Rioja, Navarra a Ribera del Duero mají opět svá, přísnější, pravidla pro červená vína. Červená vína zde nechávají vyzrávat na sudu minimálně 2 roky a celková doba vyzrávání je minimálně 5 let.

Nesmíme zapomenout na Cavu, které jsem se zde již lehce dotkla. Cava je španělské šumivé víno vyráběné tradiční metodou. Zajímavostí regionu Cava DO je, že chráněné označení původu (DO) patří stylu vína, nikoli specifické geografické lokalitě, jak je tomu jinde. Nejvíce, přes 95 %, se Cavy vyrobí v Katalánsku z lokálních odrůd Macabeo, Xarel-lo, Parellada, Garnacha a Monastrell, ale vyrábí se např. i v regionech Rioja, Navarra nebo Valencie. Pro Cavu je charakteristická střední kyselinka, aroma hrušek, zralých jablek a trocha autolytického charakteru (opečené tousty či mandle) po kvasnicích.

Pro Cava DO se pužívá třístupňová klasifikace, kdy základní je Cava, která vyzrává v lahvi minimálně 9 měsíců, Reserva 15 měsíců a Gran Reserva 30 měsíců. Nejvyšším stupněm Cavy je kategorie Cava de Paraje Calificado, která se používá od roku 2015 a klade ještě vyšší požadavky na pěstování a výrobu vína než kategorie předchozí – unikátní lokalita, výnosnost max 8 t/ha, réva minimálně 10 let stará. Víno vyzrává v lahvi minimálně 36 měsíců, je ročníkové a vyrábí se pouze ve stylu “brut”. Aby to nebylo jednoduché 😉 devět vinařství z regionu Penedés se osamostatnilo a rozhodlo se prodávat svoji Cavu pod značkou spolku CORPINNAT, nikoli Cava DO. Prvních lahví se můžeme dočkat již toto jaro. CORPINNAT si nastavil vlastní, přísnější pravidla, která nejen zaručují původ/lokalitu, ale i ruční sběr, minimální dobu vyzrávání v lahvi 18 měsíců a používání ekologických hroznů.

A na závěr pár španělských slovíček 🙂

Bodega – vinařství

Cosecha – sklizeň / ročník

Vendimia – sklizeň / ročník

Barrica – sud

Roble – dub

Vino tinto, blanco, rosado – víno červené, bílé, růžové

 

¡Salud!

-dag-

Poznámky: Jak je to s CHOP a CHZO u nás?  1) CHZO = chráněné zeměpisné označení – u nás je to označení pro vína zemská – moravské zemské víno nebo české zemské víno.  2) CHOP = chráněné označení původu – vína musí alespoň z 85 % pocházet z některé podoblasti např. Mikulovská, Znojemská apod.

Zdroj:corpinnat.com; docava.es; riojawine.com;

Gruzie – Chubini wine cellar

Dnes vám představím poslední vinařství z naší podzimní cesty po Gruzii. Jedná se o velmi mladé vinařství mladého vinaře Tornike Chubinidze, které najdete v obci Shilda, necelých 30 km severovýchodně od Telavi.

Tornike se k vinařství dostal po několika letech práce v administrativě. Stále hledal práci, u které by vydržel déle než rok až nakonec v roce 2014 zkusil práci ve vinařství a ta ho chytla natolik, že v roce 2016 si založil vinařství vlastní – Chubini wine cellar.V jeho sklepě najdete kvevri od objemu 260 litrů až po 2300 litrů. A navíc ve dvou patrech 🙂Tornike se specializuje pouze na dvě odrůdy – Saperavi a Rkatsiteli a prozatím velkou část hroznů nakupuje od pěstitelů. Duha na etiketách jeho vín je vzpomínka na den, kdy mu byly přivezeny nové kvevri pro jeho budoucí sklep a nad krajinou se opravdu rozklenula duha 🙂

My jsme ochutnali nejprve Rkatsiteli ročníku 2017 s poctivými 13,7 % alkoholu, které leželo na slupkách 8 měsíců. Víno bylo jiskrné, s nižší barvou, ovocné, plné. Za mne je to víno, které bych nabídla jakožto první seznámení s jantarovými víny. Velmi přístupné a dobře pitelné.

Jako druhý vzorek bylo Saperavi 2017 s vůní po pepři a paprice, střední barvy. U tohoto vína jsme se ne zcela shodli na výsledném dojmu. Část naší výpravy ho vnímala jako poněkud komplikované v dochuti, část byla nadšena 🙂

Přímo z kvevri jsme chutnali Saperavi ročníku 2018 s vůní po ostružinách, borůvkách, mladé, svěží, se zelenými tóny borůvkového listí 🙂

Příjemné posezení u vína a jídla jsme zakončili přípitky – za lásku, za vlast, za přátele, za mír… A přípitek „za mír“ je v Gruzii stále aktuální. Není to tak dávno, co v Gruzii byla válka a my jsme připíjeli z nádoby vyrobené z nevybouchnutého granátu, který dopadl kousek od Tornikeho tatínka.

Gaumardjos!

Na zdraví a na mír!

-pav-


Předchozí články o výletu do Gruzie:

Otisky v duši
Kolébka vinařství
Baia Abuladze wine cellar
Wine Artisans Chateau
Marani Milorauli
Lekso’s Marani
Babaneuris Marani

 

Žernosecký víkend s ryzlinkem

Jaro je v plném proudu a my se o minulém víkendu vydaly do našeho oblíbeného vinařství Porta Bohemica. Tentokrát jsme ale nejely víno ochutnávat, nýbrž dosazovat. Vinice je osázená ryzlinkem teprve nedávno, a ne všechny sazenice se ujaly – a přesně tyto bylo potřeba nahradit novými.
Po velmi milém přivítání spojeném již tradičně s malou ochutnávkou nové produkce (v našem případě šumivé Müvé z hroznů Müller Thurgau, které jsme na podzim pomáhaly sklízet 😊) jsme vyčkaly příjezdu dalších pomocníků a vyrazily do vinice. Počasí bylo vpravdě aprílové, a protože se kvůli předešlé večerní bouřce nepodařilo vyjet s auty ani technikou až nahoru, při šplhání do svahu po blátě v gumákách jsme se krásně zahřály.

Do předem vyhloubených otvorů jsme krouživým pohybem umísťovaly nové sazenice, které bylo nejprve potřeba do poloviny zasypat zeminou a udusat dřevěným kolíkem, aby okolo kořenů nezůstal vzduch.

Štěpovance čekající na dosazení
Štěpovanec s kořínky
Vrtání otvoru pro dosadbu
Otvor pro novou sazenici

Po dosypání celého otvoru se půda okolo sazenice opět pevně udusala, k rostlině se upevnila tyč pro oporu a obojí se zakrylo plastovým krytem – mladé výhonky révy jsou totiž vítanou pochoutkou pro místní zvěř. Nakonec jsme pro lepší stabilitu ještě upevnily železný prut k drátu vedení. Všechny operace bylo nejlépe provádět ve dřepu případně vkleče, takže jsme si během víkendu i pořádně protáhly tělo.

Sazenice v potřebné hloubce „na pěst“
Dosypávání zeminou

V sobotu odpoledne nás z vinice vyhnal liják a jen co jsme „doklouzaly“ dolů k autu a vystoupily na dvoře vinařství, obloha se roztáhla a vykouklo sluníčko – příjemný společník pro výtečný pozdní oběd připravený paní domu. V neděli se nám podařilo všechny zbývající sazenice dosadit a domů jsme vyrážely sice fyzicky unavené, nicméně s dobrým pocitem odvedené práce.

Zvládly jsme všechny

Samozřejmě jsme nemohly vynechat ochutnávku aktuální produkce ve sklepě… Všechny zkoušené vzorky dopadly na výbornou a máme se do budoucna opět na co těšit!

-luc-

Průvodce vinařskými regiony – Španělsko (I. část)

Dnešní díl průvodce vinařskými regiony nás zavede do Španělska. Se svými 969 tisíci hektary vinic je Španělsko vinařskou velmocí číslo jedna. Dlouhodobě se též drží v první trojce světových výrobců vína spolu s Francií a Itálií. Pro srovnání připomenu, že u nás máme jen něco “málo” kolem 20 tisíc ha vinic. Pokud se tedy chystáte do Španělska za vínem, máte k dispozici opravdu nepřeberné množství regionů a vinařství, která můžete navštívit.

Španělsko je velmi rozlehlá země s různými typy podnebí, což umožňuje výrobu různých stylů vín. Včetně Baleár a Kanárských ostrovů má Španělsko 17 autonomních administrativních regionů a snad v každém z nich víno vyrábí, každý si tedy může najít to své, lehké nebo plné, tiché či šumivé nebo dezertní či dolihované víno. Pokračování textu Průvodce vinařskými regiony – Španělsko (I. část)

Gruzie – Babaneuris Marani

Po návštěvě v Lekso’s Marani nás čekala ještě večerní návštěva vinařství Babaneuris Marani. Toto vinařství se nachází necelých 30 km severně od Telavi v přírodní rezervaci  Babaneuri.

K vinařství jsme přijížděli již za tmy a překvapilo nás, že nás vítá moderní, poměrně velký, krásně osvětlený hotel.

Pokračování textu Gruzie – Babaneuris Marani

„Nej“ vinařského světa

Poté co jsme se nedávno seznámili s exotickými vinicemi světa, čeká na vás dnes výběr vinařských „nej“ 🙂

Nejvýše položená vinice

Colomé Winery, Salta, Argentina – Colomé je nejen nejstarší vinařství Argentiny (založeno r. 1831), ale zároveň má nejvýše položenou vinici světa. Oblast Salta v nadmořské výšce 3,111 metrů má perfektní mikroklima pro vznik vysoce kvalitních vín. Pokračování textu „Nej“ vinařského světa

Co se dozvíme z etikety rakouského vína?

V dnešním dílu se podíváme na vína ze sousedního Rakouska.

V Rakousku se pěstují jak odrůdy mezinárodní, tak odrůdy původní, mezi které patří např. Grüner Veltliner, Zierfandler či Rotgipfler. Některé z nich se rozšířily i do jiných zemí. Z celkové osázené plochy přes 45 tisíc hektarů jsou ⅔ osázeny odrůdami pro výrobu bílého vína. Mezi nejznámější a také nejpěstovanější odrůdy patří Grüner Veltliner (Veltlínské zelené), s velkým odstupem za ním následuje Ryzlink. Další rozšířené bílé odrůdy jsou Chardonnay, Sauvignon Blanc, Welschriesling (Ryzlink vlašský) a Weissburgunder (Rulandské bílé čili Pinot Blanc). Zbylá ⅓ je osázena odrůdami pro výrobu vín červených, např. Blauburgunder (Rulandské modré čili Pinot Noir), Zweigelt, Blaufränkisch (Frankovka), St. Laurent (Svatovavřinecké). Pokračování textu Co se dozvíme z etikety rakouského vína?

S Klárou o bílých burgundských odrůdách

Po tématické degustaci Pinot noir (reportáž z ní si můžete přečíst zde) jsme se tentokrát ve Vínografu sešli nad bílými burgundskými odrůdami. Nejběžnějšími zástupci této skupiny u nás jsou Rulandské bílé a Rulandské šedé spolu s Chardonnay, k těm méně známým patří například Aligoté, Melon de Bourgogne, Auxerrois a Romorantin.

Kvůli nevyřešenému sporu Francie s ČSSR koncem 70.let o neoprávněném užívání názvu „Burgundské“ pro naše vína došlo ke změně označování na „Rulandské“. Jméno bylo převzato z Německého názvu vzniknuvšího na počest obchodníka Johanna Seger Rulanda, který se zasloužil o rozšíření odrůdy Pinot gris v okolí německého Špýru. Historicky se v českých zemích používalo také označení Roučí bílé.

Nejpopulárnější odrůdou u nás je bezesporu Rulandské šedé (Pinot Gris, Grauburgunder), které je velmi oblíbené pro svoji přístupnost a mnohostrannost. Vína z ní bývají většinou lehká, ta z chladnějších oblastí mívají příjemnou kyselinku, teplejší podnebí podporuje pak podporuje tóny tropického ovoce. Setkáme se s ním stále častěji i v oranžové variantě. Rulandské šedé je hojně rozšířeno v Itálii (Alto Adige) , ve Francii v Burgundsku a také v Alsasku – zde patří ke skupině 4 ušlechtilých odrůd a chutná po vyzrálých broskvích a máslových sušenkách.

Rulandské bílé (Pinot blanc, Weissburgunder) má v našich končinách podstatně lepší ohlas než v zahraničí. Je to typická odrůda chladného klimatu, kde nepřezrává a má proto harmoničtější kyselinu než Rulandské šedé. V Evropě je nejvíc zastoupena v Itálii (jižní Tyrolsko), ve Francii se pak těší rostoucí oblibě především v šumivé verzi (Crémant).

Chardonnay je považováno za světově nejuniverzálnější odrůdu, pěstuje se téměř všude od Anglie po Nový Zéland. Brzy raší i dozrává a dává snadno uchopitelná vína výrazných chutí. Velmi dobře reflektuje terroir i různé druhy zpracování. Najdeme v ní celou škálu aromat od zelených jablek až po máslovost a vanilkovou toastovitost, skvěle se hodí pro zrání v sudech. Je jednou ze 3 základních odrůd pro výrobu šampaňského.

Během poutavého výkladu jsme ochutnali celkem 12 vzorků:

Bourgogne Aligoté, Benoît Ente, (FR), 2015 – citrusová vůně, hodně suché, grepové tóny s lehkým dotekem sudu. Nefiltrované, plné, s výrazným burgundským charakterem

Muscadet Sevre et Maine “Clos de Sarrasinieres”, Domaine L Tourladiere, (FR), 2012 – 24 měsíců na kalech, na nose květinové, chuť lehce grepová, krásně se snoubící délka s lehkostí, harmonická kyselina

Pinot blanc “K”, Paul Kubler, Alsasko (FR), 2016 – ve vůni výrazný sud, poměrně dominantní zpočátku i v chuti, po chvíli se objevují tóny exotického ovoce

Pinot Bianco Eichhorn, Manincor (IT), 2016 – 4 měsíce zrání na sudu, který je velmi jemně zakomponován. Ve vůni podzimní les, v chuti plné, kořenité, dlouhé, krásně vyvážené víno. Vinařství Manincor hospodaří v biodynamickém režimu a víno zraje za zvuků hudby v sudech z vlastních dubů

Pinot Grigio, Wilhelm Walch, Alto Adige (IT), 2016 – lehounká barva, vůně po letních jablkách, jemně perlivé s limetkovým tóny. Víno bylo 6 hodin nakvášeno, příjemný zástupce vyšší třídy

Pinot Gris, Petr Kočařík ČR), 2015 – tmavší barva, na nose medové, v chuti plné, olejnaté, patrný sud, vyšší alkohol. Přestože moc fandím našim vinařům, toto víno mě neoslovilo.

Chardonnay “Les Gravieres”, Domain Tissot, Jura (FR), 2016 – zlatavá barva, lehce oxidativní tóny, v chuti pečené jablko, chlebovinka, mandle a lískové oříšky. Vyšší kyselina a celkově „funky“, můj Favorit 😉

Chardonnay Quartz Stone, Glen Carlou (JAR), 2012 – výrazné aroma sudu, v chuti přezrálé tóny, vyšší alkohol, krásně udělané víno v naprosto odlišném stylu

Chablis 1er Cru Les Forets, Patrick Piuze, Chablis (FR), 2013 – ve vůni i chuti minerální,  tóny trávy a bylinek, křupavé s výraznou kyselinou a vyváženým aroma. „Učebnicový příklad“ Chablis

Chablis Fyé/De Couverté, Patrick Piuze, Chablis (FR), 2013 – oproti předchozímu vzorku plnější, strukturované, hladké, dlouhé s krásným závěrem, velký potenciál

Bourgogne blanc, Antoine Jobard, Meursault (FR), 2015 – v nose lehký náznak sudu, chuť lehká, tenčí, ne příliš výrazná

Meursault, Antoine Jobard, Meursault (FR), 2015 – výrazné tělo a mineralita patrná i v dochuti, rozložité a skvěle pitelné, vyvážené, ukázkové Mersault

Jednalo se o další velmi vydařenou akci Vínografu v čele s Klárou Kollárovou (na snímku) a už se moc těším na dubnové povídání nad veltlíny 🙂

-luc-