Archiv pro štítek: degustace

Není ryzlink jako ryzlink :-)

Poslední předprázdninová degustace ve Vínografu patřila ryzlinkům – a sice ryzlinku vlašskému a ryzlinku rýnskému lingu. Možná vás překvapí, že tyto dvě odrůdy nemají kromě části jména vlastně nic společného.

Název vlašského ryzlinku v sobě nese pojem „welsch“ = „cizí“ (ze starogermánského označení pro Římany a porománštěné Kelty) a vymezuje se tak oproti slavnějšímu ryzlinku rýnskému. Jeho původ je dodnes nejasný, spekuluje se o Chorvatsku nebo Podunají, některé hypotézy hovoří o Itálii a dokonce i Champagni. Faktem zůstává, že odrůda je typická po střední a jihovýchodní Evropu a patří k nejpěstovanějším odrůdám v Chorvatsku (Graševina), Maďarsku (Olaszrizling), Rakousku (Welschriesling), na Slovensku i u nás. Vyskytuje se také na severu Itálie (Riesling italico). V ČR se pěstuje přibližně na 1250 ha plochy a má výborné terroirové podmínky – je nosnou odrůdou VOC Pálava.

Vlašský ryzlink mívá žlutozelenou barvu, u mladých vín převažují ovocné tóny jablka a citrusů, později se objevuje i vůně lučního kvítí (kopretiny, petrklíče). Ve zralejších vínech pak můžeme rozeznat tóny pomerančové kůry, rozinek a medu. Vína jsou středně plná, s vyšší kyselinkou a celkově velmi dobře pitelná.

O ryzlinku rýnském měla na podzim moc pěkný příspěvek Dáša – jedná se o odrůdu velmi rozmanitou a stukturovanou, často se jí říká „královská“. Vína v sobě skrývají spoustu nuancí od ovoce až po tóny petroleje, typický charakter jí propůjčuje ušlechtilá plíseň bortrytis cinerea. Vína jsou díky vyššímu obsahu kyselin velmi vhodná k archivaci. Pochází z německé oblasti Rheingau a v Německu je i nejpěstovanější odrůdou.

Ochutnávka byla velmi rozmanitá a představila několik různých stylů – začali jsme ryzlinky vlašskými…

Vínograf, Ryzlink vlašský (CZ), 2017 – welcome drink víno vyrobené speciálně pro Vínograf pochází z Mikrosvínu. Počáteční limetková vůně přechází do tónů tropického ovoce. V chuti mirabelky a přezrálé meruňky, víno je jiskrné a velmi svěží. Ideální volba pro letní odpoledne k povídání s kamarádkou

Kasnyik, Rizlink vlašský “Malý strapec” (SK), 2015 – vlašský ryzlink obecně lépe dozrává v malých hroznech a toto víno je toho skvělým příkladem. Voní po medovém nektaru a zralých meruňkách, v chuti objevíte medový meloun a tropické ovoce s mandarinkovým závěrem. Víno nazrávalo v malém sudu a díky teplému ročníku má méně výraznou kyselinku

Michlovský, Ryzlink vlašský VOC (CZ), 2013 – typický představitel odrůdy a pálavského terroir. Ve vůni zpočátku lehce zastřené aroma lípy a sena, chuť lehce minerální s tóny meruněk a lehounkou hořčinkou. Lehké, vyvážené a líbivé víno, příjemné a nekomplikované. Učebicový příklad aromatického profilu vlašáku ze studeného ročníku

Schiefer U., Weisser Schiefer (AT), 2017 – rakouský vzorek vonící po seně a sušeném lučním kvítí. V chuti pak překvapivě zemité s lehkým náznakem tropického ovoce. Jedná se o velmi netypického představitele odrůdy, spíše v burgundském stylu. Zrání na sudu mu propůjčilo popelovo-dřevěný závěr. Víno má lehce reduktivní charakter a celkově bych si jej troufla označit jako vlašák “pro pokročilé”

Přechod k rýnským ryzlinkům jsem zahájili ve velkém stylu testováním německých “velkých vín” (Grosses Gewächs) …

Flick, Wickerer Nonnberg GG ”Vier Morgen”, Rheingau (DE), 2015 – na nose výrazné petrolejové tóny, lehce perlivé, v chuti marcipán a zralé tropické ovoce. Víno je plné, kulaté, oproti opulentní vůni ale svěží a krásně pitelné

Paulinshof, Brauneberger Kammer GG, Mosel (DE), 2016 – vůně podstatně jemnější než u předchozího vzorku, dotyk petroleje jen jemný, dokreslený citrusy, meruňky a hruškami, v chuti velmi svěží. Vína z Mosely mají tradičně vyšší kyselinku a nejinak tomu bylo i v tomto případě

Schaefer, Dürkheimer Michelsberg GG, Pfalz (DE), 2015 – ve vůni je ještě jemnější než předchozí vzorek, dotek petroleje je jen nepatrný, převládají květiny a ovoce. Chuť je jemná, svěží, o letních broskvích. Za mě ideální partner chřestu

St.Anthony, Riesling Orbel GG, (DE) 2015 – zpočátku zastřená jemná citrusová vůně, citrusy dominují i v chuti. Svěží a krásně pitelné víno

Muthentaler, Riesling Viesslinger Stern (AT), 2013 – vůně oblá lehce květinová, v chuti patrná mineralita a citrusy. Typický představitel Wachau a chladnějšího ročníku. Vyzrával na akátových sudech. Krásné elegantní víno

Weinbach, Riesling (FR), 2016 – představitel alsaského stylu s mineralitou a citrusovým aroma. Víno je viskózní, plné, robustnější, patrný sud a mírně vyšší alkohol

Závěr večera pak patřil 2 netypickým lahůdkám – ryzlinkům v oranžové a ledové variantě…

Busch, Riesling Orange, (DE), 2015 – toto netradiční pojetí ryzlinku má ve vůni křížaly a mandle s lehkým podtónem kvasinek. Chutná zpočátku lehce zemitě a později přechází nečekaně do citrusů. Bez ohledu k až nekritické slabosti pro oranžová vína a tohoto vinaře mi stejně nezbývá než dát palec nahoru – za mě krásně čistý a hodně povedený kousek

Mikros, Ryzlink vlašský ledové Daniel, (CZ), 2001 – rok 2001 patřil vinařsky k jedním z nejhorších, byl studený a deštivý, nicméně toto ledové víno se velmi zdařilo. Je krásně aromatické, ale díky vyšší kyselince vyvážené a neunaví patro. Přestože sladká vína nevyhledávám a pokud si je dám, volím nevlastenecky variantu výběru z cibéb (TBA -Trockenbeerenauslese) od Neziderského jezera, toto víno jsem velmi ráda vzala “na milost”

Léto je v plném proudu, a tak si jej užijte třeba právě s ryzlinkem. A nezapomeňte – není ryzlink jako ryzlink 😉

Co si přichystat na domácí “slepici”?

Nebojte se, nechystám se s vámi podělit o recept na slepici na paprice. Chci se s vámi podělit o jednoduchý návod, jak připravit doma degustaci vína na slepo, čemuž se občas říká “slepice”.

Co tedy budeme potřebovat?

Skleničky na víno a vodu.

Otvírák na víno.

Víno. Optimální jsou tři lahve, případné nedopité víno můžete využít v následujících dnech. Pokračování textu Co si přichystat na domácí “slepici”?

Moravské Sauvignony v Mouřenínu

Sice v dnešní době můžeme s lidmi pracovat na společných projektech aniž bychom se kdy setkali, na dálku se můžeme vidět i slyšet, sdílet dokumenty a v jednom okamžiku pracovat z různých míst světa na stejné věci, ale naše „redakce“ má stále v oblibě osobní setkávání. (Navíc ochutnávání vín se on-line sdílet nedá, už jen proto, že bychom neměli víno ze stejné lahve, za stejných podmínek 😉 )

A tak jsme se sešly k redakční radě 19.dubna 2018 ve vinném baru U Mouřenína v pražské Dlouhé ulici. Toto víceméně náhodné datum se ukázalo jako dobrá volba, protože u Mouřenína byla připravena ochutnávka moravských Sauvignonů.

Ne všechny členky naší rady byly nadšeny návrhem na „pracovní“ degustaci, ale po dohodě, že opravdu jen okoštujeme, tedy od každého vzorku si necháme rozlít mezi nás tři jednu deci vína, jsme se daly do práce všechny 🙂

Pořadí vzorků jsme nechaly na doporučení milé obsluhy a začaly překvapivě ne zcela suchým Sauvignonem 2017 z vinařství Tanzberg (13,5 % alk. 5,8 g/l cukru, 6,5 g/l kyselin). Velmi výrazná vůně, mučenka, tropické ovoce, předzvěst sladkosti, v chuti spíše tráva, marakuja… všeho až dost.

Následoval jediný opravdu suchý Sauvignon, ročník 2016, z vinařství Jana Stávka (13 % alk., 0,9 g/l cukru, 7,2 g/l kyselin). Výrazně lehčí vůně než první vzorek (naštěstí 😉 ), minerální, trávový. V chuti černý rybíz, zelenost, krásně svěží. Já ho připodobnila Cabernetu Blanc, Dáše připomněl Chenin Blanc 🙂 . Dlouhý ovocný závěr. Za mne osvěžující letní pití 🙂

Vzestupnou tendenci vzorků potvrdil následující Sauvignon 2015 od vinařtví Gottberg (12,5 % alk., 5,1 g/l cukru, 7,5 g/l kyselin). Vůně zpočátku trávová, později přecházela do petrolejových tónů. V chuti velmi plné, s komplexním delším závěrem.

Další vzorek byl Sauvignon vinařství Gala ročníku 2016 (13,5 % alk., 4,5 g/l cukru, 6,5 g/l kyselin), který zrál v akátových a dubových sudech. Měly jsme trochu obavu, zda sud nebude příliš vystupovat, nicméně obava byla lichá. Sudy byly pravděpodobně velmi jemně páleny, nebo byly již starší, protože vanilkové a kouřové aroma bylo cítit velmi lehce, nerušivě a dodalo vínu další rozměr. V chuti bylo víno svěží, trávové, s dotekem angreštu a bobulového ovoce. Závěr byl dlouhý, lehčí.

Posledním vínem bylo víno, které se samo hodnotí již svým jménem velmi vysoko – ÁČKO 😉 Jana Stávka, ročník 2016 (13 % alk., 13 g/l cukru, 7,1 g/l kyselin). Jedná se o cuvée odrůd Rulandské bílé, Sauvignon a Tramín červený. A fandí si právem 🙂 Květinová vůně, sladké ovoce. Přestože se jedná již o víno polosuché, cukr je dokonale zakomponován v chuti, nijak z ní nevystupuje a v souhře s vyšší kyselinkou dává plné a zároveň svěží víno s plným dlouhým závěrem.

Jak jsme byly zpočátku možná skeptické k nabízeným vínům, konečný dojem byl veskrze kladný. Degustace byla postavena tak, že každý další vzorek nabídl o něco víc než předchozí a většinu bych si nalila ráda ještě někdy v budoucnu.

 

Tak trochu jiná degustace – Porta Bohemica

Před několika týdny jsem se zde vyznávala z obdivu k vínu z odrůdy Müller Thurgau vinařství Porta Bohemica a proto mě velmi potěšila pozvánka na poněkud netradičně pojatou ochutnávku širšího sortimentu, kterou pořádal vršovický Fajnšmekr.

Poměrně nedávno (2010) vzniklé vinařství Porta Bohemica z Velkých Žernosek se zaměřuje na suchá přírodně kvašená vína. Hrozny jsou pěstovány na směsi vulkanického a opukového podloží, jsou minimálně ošetřovány a sklízí se ručně. Rmut leží několik dní na slupkách a získaný mošt je spontánně kvašen. Víno přes zimu zraje bez dalšího zásahu ve sklepě v dubových sudech a nerezových nádobách.

Hlavní odrůdou je Müller-Thurgau, dále pak Veltlínské červené rané, Tramín červený, Ryzlink rýnský, Svatovavřinecké a Pinot Noir. Všechna vína v sobě nesou výrazný terroir.

Degustaci otevíraly „bubliny“ Pat@Mat 2016 (50/50 cuvée Chardonnay a Pinot Noir) a hned od začátku nenechaly nikoho na pochybách, že tento večer bude „všechno jinak“. Víno vonělo výrazně po zralých meruňkách, bylo svěží, poměrně divoké a stále zrající, s patrným, ale nerušivým zbytkovým cukrem a lehkou chlebovinkou. Vinař Aleš Svatoš původně špatně odhadl tlak v lahvích a několik mu jich ve sklepě vybuchlo, takže bylo potřeba celou šarži přelahvovat.

Následoval průřez mou oblíbenou Müllerkou – porovnání vína vyrobeného 3 různými způsoby. Müller Thriller 2017 byl pokusně nalahvován s kalem, v nose mineralita, provensálské bylinky a posečená tráva, v chuti překvapivě lehké. O týden později byly sklizeny hrozny pro Müller Thurgau 2017 tank č.2 – víno lahvované po sedimentaci, nesířené. Oproti předchozímu vzorku o poznání „kultivovanější“, ve vůni i chuti s patrnými tóny zimolezu. Trojici vzorků završil Müller Thurgau 2017 dubový sud – harmonické a plné víno zrající 3 měsíce v použitém sudu. Na nose jemné květinové tóny a lehký dotek vanilky, v ústech pak výrazněji bezinky. Jsem zvědavá, kam se vína ještě posunou.

Naprostým objevem večera pro mě bylo Veltlínské červené rané 2016. Vína z této odrůdy mám zařazena spíše v kategorii „náborovek“ – jednodušší a aromatická, určena k rychlé spotřebě. Toto bylo naopak ve vůni minerální, v chuti tóny medového perníku, sušenek speculatius a lékořice. Víno mělo vyšší viskozitu a alkohol. Podle vinaře je pěstování této odrůdy na čediči neobvyklé a víno musí vyzrát a ustálit aby získalo svoji kořenitost.

Jediný oranžový vzorek Tramin Orange 2016 – překvapil ve vůni dominantním buketem růže; v chuti květiny vystřídal dotek mandlí a čaje s lehkou hořčinkou v koncovce.

Závěr večera patřil červenému  (Pinot Noir, St.Laurent)  a diskuzi s vinařem. Tato a doprovodné ochutnávání kamenů z podloží mě pohltily natolik, že jsem si k vínům nestačila udělat žádné poznámky.

Každopádně se jednalo o velmi vydařenou a akci v příjmené společnosti. Na všech vínech je patrné, že vinař dělá svou práci poctivě a srdcem.

A protože by bylo škoda se k nim nevrátit a neprozkoumat podrobněji jejich další vývoj, těšíme se na tradiční červnový redakční výlet tentokrát do Velkých Žernosek. A určitě dojde i na ta červená 🙂

Kdo je to „supertaster“

Máte ve svém okolí někoho kdo nemá rád brokolici nebo grepy a dostává husí kůži z toho, že by měl pozřít cokoli s kapustou? Nebo jste dokonce jedním z nich? Pak je možné , že patříte ke skupině tzv. „supertasterů“ – jedinců se zvýšenou vnímavostí k chutím.

Schopnost vnímat jednotlivé chutě a jejich intenzitu je dána geneticky – určuje ji množství papilek s chuťovými pohárky – především na špičce jazyka. U supertasterů jich zde v kolečku o průměru 6 mm najdeme více než 30; naopak méně než 15 jich pak mají lidé, kterých chuťové vnímání je poněkud omezené – tzv. „non-tasteři“. V běžné populaci se rodí supertasterem přibližně každý čtvrtý člověk, stejně tak non-tasterem. Mezi ženami je více supertasterů než mezi muži; Asiaté, Latinoameričané a Afričané jsou superatestery častěji než Kavkazané. Pokračování textu Kdo je to „supertaster“

Co se děje, když se nic neděje :)

V minulém článku o řezu révy vinné jsem se zmínila, že „ve sklepě čekáme, jak se nám vína vyvinou“… No, sice čekáme, ale pečlivě pozorujeme a ochutnáváme.

Pokud se před někým zmíním, že se ve vinařství pravidelně ochutnává víno, setkávám se buď s nadšením, jak skvělé musí být popíjet si různá vína v pracovní době, nebo naopak s despektem, co to je jako za práci, popíjet si v pracovní době, a že to by se jim také líbilo.

Na první pohled je lákavé si posedět u vína v pracovní době, ale věřte, že se jedná opravdu o práci 🙂 Že se vám tomu nechce věřit? Pak se se mnou  vydejte na technologickou ochutnávku. Pokračování textu Co se děje, když se nic neděje 🙂

Vína ze supermarketu do 100 Kč

Na četná přání našeho okolí jsme se rozhodly blíže podívat na nabídku vín místních obchodů – a začaly jsme v kategorii do 100 korun. Jednalo se o regulérní cenu, vína v akci jsme do výběru nezahrnuly. Taktéž jsme předem vyloučily vína krabicová, litrovky či tajuplně znějící potomky vín typu Svíce, Kahan, Tajemství apod. Nabídka nebyla velmi obsáhlá a poněkud překvapivě dominovala zahraniční produkce. Ochutnaly jsme 7 vzorků – 5 bílých a 2 červené. Vzorky jsme pořídily v prodejnách Albert a Billa. Pokračování textu Vína ze supermarketu do 100 Kč

Setkání s vinným snobem

Moje první setkání s vinným snobismem (pokud nepočítám arogantní chování některých someliérů v restauracích, které bylo zejména v 90. letech poměrně rozšířené) je spojeno s knížkou Harryho Eyrese „Jak blufovat o víně“. Shodou okolností jsem před pár lety absolvovala ochutnávku stejného názvu v jedné vinotéce v centru Prahy a dozvěděla se na ní mimo jiné, že je “cool” odplivnout vzorek na 2 metry a žena by při pití vína měla partnerovi submisivně odhalovat zápěstí (nepodařilo se mi přitom napít, buď jsem naprosté dřevo nebo málo submisivní 😉). Nakolik získané poznatky odpovídají původnímu záměru autora knihy se mi vypátrat nepodařilo, po přečtení několika stránek jsem ji odložila… Pokračování textu Setkání s vinným snobem

Degustace nealko vín

Naše poslední letošní setkání patřilo tzv. „nealko“ vínům. Jejich nabídka na trhu se postupně rozšiřuje, výrobci se předhánějí s vyzdvihováním jejich pozitiv oproti běžnému vínu a navíc jsme nějaká dostaly jako dárek, takže jsme se rozhodly to blíže prozkoumat.

Základem bezalkoholových vín je klasické víno, ze kterého byl následně odstraněn alkohol (ethanol). Víno je tedy přesněji řečeno dealkoholizováno. Výsledný nápoj musí mít méně než 0,5% alkoholu. Pokračování textu Degustace nealko vín

8 tipů, co s nedopitou lahví vína

Asi už vám někdy doma zbyla nedopitá lahev vína a přemýšleli jste co s ní, dali jste jí do lednice a pak si nebyli další den jisti, zda je víno ještě v pořádku a pitelné.

Po otevření lahve přichází víno do kontaktu se vzduchem a začíná proces oxidace. Provzdušnění či dekantování může vínu zpočátku prospět a pomoci rozvinout jeho chuť, delší kontakt vína se vzduchem však víno ničí, oxiduje.

Podle magazínu Decanter vydrží vína otevřená s ohledem na jejich styl i několik dnů. Běžně 3-5 dnů, šumivá vína vydrží kratší dobu, 1-3 dny a dolihovaná vína vydrží i několik měsíců. Pokračování textu 8 tipů, co s nedopitou lahví vína