Archiv pro štítek: reportáž

Žernosecký víkend s ryzlinkem

Jaro je v plném proudu a my se o minulém víkendu vydaly do našeho oblíbeného vinařství Porta Bohemica. Tentokrát jsme ale nejely víno ochutnávat, nýbrž dosazovat. Vinice je osázená ryzlinkem teprve nedávno, a ne všechny sazenice se ujaly – a přesně tyto bylo potřeba nahradit novými.
Po velmi milém přivítání spojeném již tradičně s malou ochutnávkou nové produkce (v našem případě šumivé Müvé z hroznů Müller Thurgau, které jsme na podzim pomáhaly sklízet 😊) jsme vyčkaly příjezdu dalších pomocníků a vyrazily do vinice. Počasí bylo vpravdě aprílové, a protože se kvůli předešlé večerní bouřce nepodařilo vyjet s auty ani technikou až nahoru, při šplhání do svahu po blátě v gumákách jsme se krásně zahřály. Pokračování textu Žernosecký víkend s ryzlinkem

S Klárou o bílých burgundských odrůdách

Po tématické degustaci Pinot noir (reportáž z ní si můžete přečíst zde) jsme se tentokrát ve Vínografu sešli nad bílými burgundskými odrůdami. Nejběžnějšími zástupci této skupiny u nás jsou Rulandské bílé a Rulandské šedé spolu s Chardonnay, k těm méně známým patří například Aligoté, Melon de Bourgogne, Auxerrois a Romorantin.

Kvůli nevyřešenému sporu Francie s ČSSR koncem 70.let o neoprávněném užívání názvu „Burgundské“ pro naše vína došlo ke změně označování na „Rulandské“. Jméno bylo převzato z Německého názvu vzniknuvšího na počest obchodníka Johanna Seger Rulanda, který se zasloužil o rozšíření odrůdy Pinot gris v okolí německého Špýru. Historicky se v českých zemích používalo také označení Roučí bílé. Pokračování textu S Klárou o bílých burgundských odrůdách

Vinice netradičně

Při brouzdání katalogem cestovní kanceláře zaměřené na vinařskou turistiku mě napadlo se podívat, kde všude se dnes vlastně réva pěstuje. A nestačila jsem se divit – čekali byste vinici třeba ve Skandinávii, na Tahiti nebo dokonce na Sahaře?

Sahara Vineyards. Zamalek, Cairo, Egypt

Guía Peňín

Tuto snad nejnehostinnější vinici na světě najdeme v blízkosti Luxoru. Oblast je vystavena extrémním výkyvům denních a nočních teplot při naprosté absenci srážek. Neúrodný písek neposkytuje révě žádné živiny a tak je každý z osázených 600 akrů (přibližně 240 hektarů) potřeba přihnojovat 30 tunami kompostu. Réva je intenzivně zavlažována. Navzdory všem komplikacím prý ale vína z této vinice dosahují vysoké kvality a jsou velmi ceněna. Pokud se chystáte do Egypta, třeba ochutnáte. Pokračování textu Vinice netradičně

Gruzie – otisky v duši

Týden od 27. října do 3. listopadu 2018 jsme strávili v Gruzii, především kvůli oranžovému (Gruzínci říkají jantarovému) vínu vyráběnému v tradičních nádobách kvevri technologií starou několik tisíc let.

Doma nejsme ještě ani týden a dojmy jsou stále silné a ne příliš srovnané, proto tento první spisek o Gruzii bude spíše seznamem těch nejsilnějších dojmů než uceleným cestopisem s praktickými cestovatelskými tipy, precizními popisy ochutnaných vín a kilometráží naší cesty 🙂 Pokračování textu Gruzie – otisky v duši

Rok ve vinici – díl pátý

Minulý týden jste si přečetli reportáž ze sklizně révy vinné očima vinného nadšence a dobrovolníka. Dnes vás provedu sklizní poněkud pragmatičtěji (doufám, že ne nudněji 🙂 ) z pohledu vinohradníka.

Jak již jsem předeslala v minulém díle Roku ve vinici, vinohradník musí sklizeň správně naplánovat, aby se hrozny dostaly do sklepa v té nejlepší formě. Je třeba správně zvolit časovou posloupnost sklizně, sehnat dostatek sezónních pracovníků (případně dobrovolníky jako Lucie 😉 ), nůžek, kbelíků, přepravek a modlit se, aby do sklizně nepršelo. Pokračování textu Rok ve vinici – díl pátý

Rok ve vinici – díl čtvrtý

Zatímco my jsme v létě odpočívali, na vinicích se dělo to zásadní – zrání hroznů 😀

Naposledy, na začátku června, jsem vám ukázala čerstvě odkvetlý hrozen s nasazenými bobulemi.

Nutno podotknout, že v tomto případě se jednalo o hrozen stolní odrůdy ze zahrádky, nikoli z vinohradu 🙂

Réva během léta projde fází vývoje plodů a jejich zráním. Nejprve se bobule zvětšuje, přes „fázi broku“ a „fázi hrachu“ až do konečné velikosti a potom začne zrát. Pokračování textu Rok ve vinici – díl čtvrtý

Ohlédnutí za Autentikfestem Moravia v Boleradicích

Návštěvu svátku autentických vín v Boleradicích jsem měla v plánu od samého počátku jeho konání, ale osud tomu chtěl, že se mi podařilo dostat se až na čtvrtý ročník. Jen pro upřesnění – jedná se o festival vín vyráběných bez chemie a s maximálním respektem přírodě již ve vinici. Nejčastěji se jim říká vína naturální, přírodní nebo autentická. Pokračování textu Ohlédnutí za Autentikfestem Moravia v Boleradicích

Holky ve Velkých Žernosekách

Po roce opět výjezdní zasedání. Minule jsme zamířily na jih, letos na severozápad. Vinařská oblast Čechy, podoblast litoměřická, vinařská obec Velké Žernoseky 🙂

Cíl jsme nezvolily náhodně, věděly jsme, že v místě je několik vinařství, že jejich vína si rády přechutnáme a navíc se Lucie zúčastnila inspirativní „degustace kamenů„, kde se seznámila s Alešem Svatošem, duší to vinařství Porta Bohemica. Pokračování textu Holky ve Velkých Žernosekách

Rok ve vinici – díl třetí

Stejně jako na zahradách a v polích, i ve vinicích je jaro obdobím bujarého růstu a spousty práce.

Po podlomu a ometání kmínku, který jsme si popsali minule, nastává další fáze provzdušňování vinice a to sice odstraňování zálistků, jak  vinohradníci říkají „fazochů“. Pokud pěstujete rajčata, budete vědět přesně o co se jedná. V úžlabí listů na letorostech začne vyrůstat další letorost, který je sice menší než hlavní, nicméně tyto zálistky dovedou keř nepřiměřeně zahustit a navíc odčerpávají živiny. Pokračování textu Rok ve vinici – díl třetí