Archiv pro štítek: vinařská oblast Čechy

Holky na víně v Mělníce

Již lze hovořit o tradici, že náš redakční tým se jednou za rok sejde na zajímavém místě a  tam tvoří, baví se, popíjí víno, jí dobré jídlo případně i pracuje 🙂

Letos padl los na Mělník – vinařskou obec na soutoku Labe a Vltavy. Ubytování jsme našly v příjemném Krejčovství kousek od náměstí a dobré jídlo v minipivovaru Němý medvěd (burger Do plavek a k tomu pivo Vopičák).

Páteční večer po večeři u Němého medvěda jsme vyrazily do víru velkoměsta – poseděly u kašny a za zvuku dopadající vody zachránily opuštěné Müvé z Velkých Žernosek 🙂

Sobota byla zasvěcena ochutnávce (nejen) mělnických vín a prohlídce města. Ráno jsme ochutnaly vína na farmářském trhu od Petra Chorouše. Vinař pro nás neznámý, dost upovídaný, upřímný a znalý… Ochutnaly jsme jeho Trinity – cuvée Rulandského šedého, Tramínu a Savignonu, Rulandské šedé a polosuchý Kerner. Spokojenost, jedna lahev skončila v našem nákupním košíku 🙂Dalším místem ochutnávky byla kavárna v Regionálním muzeu. Mají zde nabídku přes 60 vín nejen  z Mělníka, ale i z Velkých Žernosek, Chrámců, vinařství Pod Chlumem, Klášterních vinných sklepů Litoměřice, z Lobkowiczkého zámeckého vinařství Roudnice a dalších. Všechna vína rozlévají, ceny více než příznivé. Navíc obsluha schopná poznat zoxidované víno, které nám okamžitě bylo vyměněno za bezvadné. Ochutnaly jsme Sylván ze Školního statku Mělník a Veltlínské červené rané a Rulandské bílé z Litoměřic. Z červených jsme vybraly Svatovavřinecké 2016 z Roudnice, Svatovavřinecké ze Zámeckého vinařství Velké Žernoseky  a cuvée Supreme z vinařství Pod Chlumem.  Všechna vína až na jednu oxidaci (asi déle otevřená lahev) byla naprosto v pořádku, v každém se dalo najít něco pozitivního, já bych si vybrala Sylván ze školního statku s příjemnou citrusovou kyselinkou a Vavřince z Roudnice s dlouhou dochutí po zralých třešních.

Z muzea vedla naše cesta k vyhlídce na vinice a na soutok Labe a Vltavy a kanálu. Krásné výhledy na Říp, řeku, mělnický zámek. Na oběd jsme zavítaly do Restaurace beze jména. K bezvadnému jídlu jsme si objednaly bubliny – šumivé víno z vinařství Kraus, Blanc de noire 2017, vyrobené metodou charmat. Nádherné bubliny, svěží, citrusové, v poledne horkého dne naprosto dokonalé 🙂 Po obědě jsme zamířily k řece. Nejprve na loď a potom do vinařství. Abych byla přesnější, nalodily jsme se samy tři na loď Fidelio, která dělá hodinové plavby po Labi, Vltavě a kanále. Na lodi kapitán a jako důstojník herec!!! Byly jsme poněkud veselejší, takže jsem začala konverzaci vtipným „Já vás znám, je to možný??“ Abych si vzápětí sama odpověděla: „Vy jste herec!!“ A neprozradím, kdo to byl, jen nahodím: „Maminko, tatínku, co děláte??… Odpočíváme… Všeho nechám a jdu vám pomoct.“ 🙂

Na řece příjemně profukovalo, výhled na mělnický zámek, ticho… A nezbytná fotka na facebook. Po přistání jsme namířily do vinařství Bettina Lobkowicz, které sídlí přímo u přístaviště. Je zde možnost přechutnat si všechna jejich vína, s výjimkou sektů, v příjemné vinotéce či na zahradě. My kvůli teplotě zvolily vinotéku a ochutnaly jsme průřez vín, bílá, rosé i červená. Pro léto bych si já vybrala lehké, voňavé rosé Lady Lobkowicz a pro chladnější dny Svatovavřinecké 2016 se sladkou vůní po pečených švestkách. Od řeky nás čekal prudký výstup do města, kde jsme měly možnost shlédnout několik kol Mělnické jizerské padesátky. Běh na opravdových lyžích, ale po dlažbě mělnického náměstí a navíc v kostýmech 🙂

Ještě bych ráda uvedla, že jediné víno, které jsme ten den vypily byl sekt u oběda, všechny ostatní vzorky jsme poctivě sdílely, ochutnaly jeden doušek a odlévaly, takže jsme měly k večeru čistou hlavu 🙂

Přejeme vám krásné léto s mnoha svěžími víny!!

-pav-

Žernosecký víkend s ryzlinkem

Jaro je v plném proudu a my se o minulém víkendu vydaly do našeho oblíbeného vinařství Porta Bohemica. Tentokrát jsme ale nejely víno ochutnávat, nýbrž dosazovat. Vinice je osázená ryzlinkem teprve nedávno, a ne všechny sazenice se ujaly – a přesně tyto bylo potřeba nahradit novými.
Po velmi milém přivítání spojeném již tradičně s malou ochutnávkou nové produkce (v našem případě šumivé Müvé z hroznů Müller Thurgau, které jsme na podzim pomáhaly sklízet 😊) jsme vyčkaly příjezdu dalších pomocníků a vyrazily do vinice. Počasí bylo vpravdě aprílové, a protože se kvůli předešlé večerní bouřce nepodařilo vyjet s auty ani technikou až nahoru, při šplhání do svahu po blátě v gumákách jsme se krásně zahřály. Pokračování textu Žernosecký víkend s ryzlinkem

Zpět na „místě činu“ – sklizeň ve Velkých Žernosekách

Příležitost vrátit se do Velkých Žernosek se nám naskytla poměrně záhy po poslední návštěvě – vinařství Porta Bohemica hledalo dobrovolníky pro sklizeň hroznů. Slovo dalo slovo a ač v pozměněné sestavě, vyrazily jsme vstříc dalšímu dobrodružství. Koneckonců se sklízela moje milovaná „Müllerka“, o kterou jsme pečovaly během posledního červnového víkendu. Pokračování textu Zpět na „místě činu“ – sklizeň ve Velkých Žernosekách

Holky ve Velkých Žernosekách

Po roce opět výjezdní zasedání. Minule jsme zamířily na jih, letos na severozápad. Vinařská oblast Čechy, podoblast litoměřická, vinařská obec Velké Žernoseky 🙂

Cíl jsme nezvolily náhodně, věděly jsme, že v místě je několik vinařství, že jejich vína si rády přechutnáme a navíc se Lucie zúčastnila inspirativní „degustace kamenů„, kde se seznámila s Alešem Svatošem, duší to vinařství Porta Bohemica. Pokračování textu Holky ve Velkých Žernosekách

Vinice a Praha

Ano, i v Praze se vyrábí víno z místních hroznů.

Na území Prahy se dříve hojně rozkládaly vinice. Réva se v pražské vinařské obci pěstovala již od dob knížete Václava. Pěstování révy se postupně rozšiřovalo a získávalo na významnosti. Největšího rozmachu dosáhlo vinohradnictví za vlády Karla IV, který výsadbu vinic aktivně podporoval. Vinice se nacházely na svazích kolem řeky Vltavy i v Dejvicích, na Břevnově, Smíchově, v Troji, na Vinohradech i na Žižkově a mnoha dalších místech. Do dnešního dne se jich bohužel většina nedochovala a jejich existenci nám připomínají pouze místní názvy, názvy ulic a některé doposud zachovalé, původem viniční, usedlosti. Pokračování textu Vinice a Praha

Tak trochu jiná degustace – Porta Bohemica

Před několika týdny jsem se zde vyznávala z obdivu k vínu z odrůdy Müller Thurgau vinařství Porta Bohemica a proto mě velmi potěšila pozvánka na poněkud netradičně pojatou ochutnávku širšího sortimentu, kterou pořádal vršovický Fajnšmekr.

Poměrně nedávno (2010) vzniklé vinařství Porta Bohemica z Velkých Žernosek se zaměřuje na suchá přírodně kvašená vína. Hrozny jsou pěstovány na směsi vulkanického a opukového podloží, jsou minimálně ošetřovány a sklízí se ručně. Rmut leží několik dní na slupkách a získaný mošt je spontánně kvašen. Víno přes zimu zraje bez dalšího zásahu ve sklepě v dubových sudech a nerezových nádobách.

Hlavní odrůdou je Müller-Thurgau, dále pak Veltlínské červené rané, Tramín červený, Ryzlink rýnský, Svatovavřinecké a Pinot Noir. Všechna vína v sobě nesou výrazný terroir.

Degustaci otevíraly „bubliny“ Pat@Mat 2016 (50/50 cuvée Chardonnay a Pinot Noir) a hned od začátku nenechaly nikoho na pochybách, že tento večer bude „všechno jinak“. Víno vonělo výrazně po zralých meruňkách, bylo svěží, poměrně divoké a stále zrající, s patrným, ale nerušivým zbytkovým cukrem a lehkou chlebovinkou. Vinař Aleš Svatoš původně špatně odhadl tlak v lahvích a několik mu jich ve sklepě vybuchlo, takže bylo potřeba celou šarži přelahvovat.

Následoval průřez mou oblíbenou Müllerkou – porovnání vína vyrobeného 3 různými způsoby. Müller Thriller 2017 byl pokusně nalahvován s kalem, v nose mineralita, provensálské bylinky a posečená tráva, v chuti překvapivě lehké. O týden později byly sklizeny hrozny pro Müller Thurgau 2017 tank č.2 – víno lahvované po sedimentaci, nesířené. Oproti předchozímu vzorku o poznání „kultivovanější“, ve vůni i chuti s patrnými tóny zimolezu. Trojici vzorků završil Müller Thurgau 2017 dubový sud – harmonické a plné víno zrající 3 měsíce v použitém sudu. Na nose jemné květinové tóny a lehký dotek vanilky, v ústech pak výrazněji bezinky. Jsem zvědavá, kam se vína ještě posunou.

Naprostým objevem večera pro mě bylo Veltlínské červené rané 2016. Vína z této odrůdy mám zařazena spíše v kategorii „náborovek“ – jednodušší a aromatická, určena k rychlé spotřebě. Toto bylo naopak ve vůni minerální, v chuti tóny medového perníku, sušenek speculatius a lékořice. Víno mělo vyšší viskozitu a alkohol. Podle vinaře je pěstování této odrůdy na čediči neobvyklé a víno musí vyzrát a ustálit aby získalo svoji kořenitost.

Jediný oranžový vzorek Tramin Orange 2016 – překvapil ve vůni dominantním buketem růže; v chuti květiny vystřídal dotek mandlí a čaje s lehkou hořčinkou v koncovce.

Závěr večera patřil červenému  (Pinot Noir, St.Laurent)  a diskuzi s vinařem. Tato a doprovodné ochutnávání kamenů z podloží mě pohltily natolik, že jsem si k vínům nestačila udělat žádné poznámky.

Každopádně se jednalo o velmi vydařenou a akci v příjmené společnosti. Na všech vínech je patrné, že vinař dělá svou práci poctivě a srdcem.

A protože by bylo škoda se k nim nevrátit a neprozkoumat podrobněji jejich další vývoj, těšíme se na tradiční červnový redakční výlet tentokrát do Velkých Žernosek. A určitě dojde i na ta červená 🙂